Když jsem před nedávnem řešil otázku, zda si koupit kultivátor (podle některých zdrojů by se mělo správně říkat rotavátor) a jaký, tak jsem nenašel skoro žádné rozumné informace a ani někoho, kdo by mě mohl poradit na základě osobních zkušeností. Od té doby jsem ale získal svoje vlastní poznatky a tak vám je nabízím v tomto malém článečku – třeba by se někomu mohly hodit.

Pokud řešíte otázku zda si pořídit kultivátor a jestli motorový nebo elektrický, tak odpověď závisí (kromě financí) na velikosti a souvislosti ploch, které chcete obdělávat. Určitě si – bez ohledu na plochu – pořiďte ruční mechanický kultivátor (obvykle 4 hvězdice na společné ose), ten je skvělý na jemnou přípravu půdy a také na zkypření půdy během sezóny. Prostě jím několikrát projedete záhon a je to.

Máte-li na zahradě více jak dva-tři záhony a pěstujete-li na nich pravidelně, pak mohu doporučit – kultivátor s vlastním pohonem rozhodně ano. Ušetří vám dost času a sil při přípravě půdy. Obzvláště ho oceníte, pokud máte málo času a nebo pokud jaro udeří ze dne na den, tak jako letos.

Kultivátor s elektrickým pohonem je ideální na obdělávání jednotlivých záhonů, zvláště pokud netvoří souvislou plochu. Předurčují ho k tomu jeho dvě význačné vlastnosti – dá se podle potřeby snadno vypnout a zapnout a nepohybuje se tak rychle, jako kultivátor se spalovacím motorem. Naopak větší plochy by mu nemusely udělat úplně dobře – přeci jen se pro něj hodí spíše označení „elektrická motyčka“. Výkon elektromotoru je obvykle 600 až 800 W, což není nic moc. Ale na malé plochy je ideální.

Oproti tomu kultivátor se spalovacím motorem je ideální na obdělávání větších souvislých ploch – nastartujete ho a jedete. Na velké ploše oceníte jeho hlavní přednost – vytrvalý výkon. Proto čím větší plochy máte, tím silnější stroj si kupte. Kdežto na malých záhonech byste se utrápili jak vy, tak i spalovací motor – pořád byste museli startovat a zase vypínat, spotřeba, množství zplodin i utrpení motoru by byly zcela neadekvátní.

Pokud ale máte na zahradě jak velké souvislé plochy, tak i malé jednotlivé záhony a obojí v hojném počtu, pak by se vám nejspíše hodilo mít oba stroje – s elektrickým i spalovacím motorem.

Ještě pár obecných rad a postřehů ohledně kultivátoru:

  • není to pluh, rozhodně od něj neočekávejte, že vám bez rytí (nebo orby) a další práce zpracuje jakoukoliv půdu do „ideálního“ stavu
  • používejte ho k rozmělnění hroud po rytí (nebo orání – u větších ploch) a nebo pro zapracování kompostu – v obojím nemá konkurenci
  • pokud při rytí nevyberete kořeny, ale rovnou se do záhonu pustíte s kultivátorem (proč ne, taky se to tak dá dělat), tak stroj část kořenů vytahá nahoru, takže se pak dají snadno shrabat hráběmi, část jich naseká a nechá v záhonu a část si jich namotá na osu, takže si pak užijete trochu zábavy s jejich odstraňováním
  • pozor, nelekejte se, že od kultivátoru odlétává hlína na všechny strany – jednak je to přirozené (co jste taky čekali jiného od stroje na „mixování hlíny“) a jednak to může znamenat, že musíte stroj „zanořit hlouběji do hlíny“ (ale zase ne moc hluboko, nebo ho přetížíte)