Zdroj: časopis Česká flora, ročník 1893:

Probírání větví jest zvláště při starších stromech ku prodloužení zdraví
veledůležité. Majetníci ovocných sadů musí tudíž časně z jara nebo pozdě na podzim
vše dobře prohlédnouti a škodlivé odstraniti. Vše uschlé a napolo odumřelé dříví se
až ke zdravému odřeže, onemocnělé se rovněž až ke zdravému odřeže. Rány zamazují se štěpařským voskem, větší hlinou.

Škodlivo jest velké rány zakrýti přibytím prkénka, nevypadá to ani pěkně a hniloba
tím spíše vzniká. Kde řeže se veliká větev, staniž se tak těsně u kmene. Stane-li se,
že nahoře v koruně počnou větve usýchati, ve středu koruny však mladé pruty se
vyvinovati, tož nutno větve až k oněm mladým prutům odříznouti. Při tom nesmí se
tu a tam ještě zelené větve nijak šetřiti, jeť vše již onemocnělé a zašlo by později.
Takto zmlazený strom vytvoří v brzku novou korunu, která později hojnost dokonalých
plodů přinese.

Též při mladších stromech, na nichž ochabnutí se tím jeví, že se v létě
letorosty nevyvinují a větve pouze plodné dříví tvoří a ve špičkách před časem
listy žloutnou, je seřezání větví výhodné.

Další čištění záleží v tom, ze se všecky zbytečné nebo na nepatřičném místě
vyrostlé větve, zvláště ony do vnitř koruny směřující, odejmou. Totéž platí i o
větvích navzájem se dotýkajících. Vždy odstraní se ony slabší. Příliš husté
větve zabraňují vnikání slunce a vzduchu do koruny a odbírají stromu zbytečně
šťávy. Vyřeží-li se každoročně vyskytnuvší se vlky, nezhoustne nikdy koruna a
češení je snadnější. Následek příliš husté koruny jest zarůstání mechem,
malé a špatné ovoce a onemocnění stromu.

Na čištění stromů je čas kdykoli v době odpočinku stromu, jen když se to provede za
suché povětrnosti, aby nově učiněné rány ihned nenamokly – což velmi škodí.

J. Jedlička.