Zdroj: časopis “Česká flora”, ročník 1, r. 1893:

Jak důležité je kypření půdy kol ovocných stromů, přesvědčil jsem se za letošního léta. Na tabuli, která posázena byla po většině časně kvetoucími hlízovitými a cibulovitými rostlinami, stála též asi 12-15letá jabloň. Dlouho trvající velká sucha zle na jabloň účinkovala, listy byly zvadlé a skroucené, a větší díl nedospělého ovoce opadal. Se zálivkou pro dole stojící cibulovité rostliny nebylo lze přispěti, neboť ony blížily se odpočinku, tak že dávka vody by jim byla uškodila, přes to však udělány tři díry a do těch nalita voda.

Aby bylo stromu v jeho nouzi pomoženo, ustanoveno vyzvednouti dotyčné cibuloviny z půdy. Zem byla suchá jako popel, byla hluboko přeryta a hráběmi srovnána, aby se mohla opět na záhony rozděliti a tyto pak rostlinami, které zalévání vyžadují, znova osázeny, čímž mělo se stromu přispěti. Sázení se však protáhlo a proto bylo uzavřeno, stromu alespoň částečně pomoci, mělo se udělati v okolí kmene několik děr a do těchto voda naliti.

Toto předsevzato třetího dne po překopání půdy. Při kopání děr nebyla však půda již tak suchá jako troud, nýbrž zvlhlá a strom ukazoval již čerstvější vzezření. Za ty tři dny nepadla však ani kapka deště, k zvlhnutí přispělo pouze přerytí, zkypření půdy.

Když konečně malá dešťová přeháňka se dostavila, kterouž i listy stromu občerstvily, vypadala jabloň jako znovu narozená. Slabí deštík, který na jiných nezkypřených místech sotva prach skropil, zanechal na zrytém místě zcela zřetelné, mnohem patrnější stopy. Kdyby se byla půda po tomto malém deštíku setlelým krátkým hnojem pokryla, byla by pohlcená vláha k dobru stromu ještě účinněji působila. Než taková pokrývka nebyla na záhony určena, a když pak se tak dlouho kýžený déšť dostavil, nebylo třeba o vláhu se již starati.

Dobrý účinek zkypření půdy pod stromem byl též i na ovoci dotčeného stromu patrný; plody byly větší a krásnější než v jiných letech ač sucha nebyla nikdy tak citelná.

Dobré následky zkypření půdy pod ovocným stromovím v létě byly též zjevny na mladé švestce. Půda nebyla k vůli stromku onomu schválně zkypřena, nýbrž vyžadovalo toho hospodářství zahrady, že bylo okolí stromku zryto. Zde byla výhodnosť zkypření očividná, strom vypadal živě a ovoce jeho neopadlo, kdežto tři stejné staré stromky poblíže něho, pod nimiž půda nebyla zkypřena, skoro všecko ovoce shodily, a to co zůstalo, bylo mnohem menší než na stromě prve zmíněném.

Když takové dobré výsledky byly shledány, učiněn ještě třetí pokus, a sice pod slivoní byla půda zryta, že však bylo ovoce již blízké k dozrání, nebyl účinek na něm patrný, pouze list zůstal svěží, rovněž i nalévání květních oček pro příští rok bylo patrné; ne-li plodu letošnímu, tož aspoň násadě pro příští léto bylo zkypřením poslouženo.

Na konec stůjž zde rada, aby všude tam, kde je to jen trochu možno, byla půda pod stromy v létě dříve, než se plody úplně vyvinou, náležitě zkypřena; účinek dostaví se jistě.

F. Huck.