20140713_172527Dlouhá léta – od chvíle kdy jsem se poprvé dočetl o její existenci – jsem si přál navštívit Oranienburg u Berlína, kde kdysi stávala vegetariánská osada Eden. Přál jsem si to a zároveň jsem se toho poněkud obával…

V minulosti jsem někde četl, že existuje jistá forma fobie z návštěvy Říma. Různí slavní lidé se už v minulosti přiznali k tomu, že vždy chtěli vidět Řím a zároveň se báli toho, že tam budou nemilosrdně konfrontováni s pomíjivostí lidské existence a lidského usilování…

Nějak tak jsem to cítil i já ve vztahu k Edenu. Takové úžasné vzepětí lidí, usilování o vybudování lepšího světa, které pak bylo zadupáno nemilosrdnými historickými událostmi 20.století… Ale touha vidět a hlavně zažít to místo nakonec zvítězila. A tak jsme se v červenci 2014 přeci jen do Oranienburgu podívali.

IMG_20140713_162716Dnes už je to vcelku běžně vypadající příměstská obec u Berlína. Původní osada Eden už tvoří jen jednu její část a najdete ji snadno podle šipek. Domky v této části mají všechny dosti velké a hlavně podobně velké zahrady a mnohé domky jsou ještě původní (byť již samozřejmě zrenovované). A proto mají i podobný vzhled a na mnohých najdete i emblém osady Eden.

Nejautentičtější část osady najdete v areálu bývalé moštárny a výrobny zdravé výživy. Zde je i malé muzeum. Nečekejte nic velkého. Jsou to malé místnosti v prvním patře, kde ale – pokud jste pozorní – se můžete dozvědět mnoho zajímavého.

20140713_153349Kompletní album fotek z Edenu jsem nasdílel na Google+. Zde bych chtěl “vypíchnout” jen pár drobností. Místní osadu označovali oficiálně jako “Obst-bau-siedlung” tedy “ovocnářská kolonie”. Ale zároveň si vyhrazovali, že především alkohol a cigarety nemají v Edenu co dělat. Zde si to můžete přečíst na replice dobové cedulky, která na to návštěvníky upozorňovala.

IMG_20140713_154129Pokud chceme pochopit skutečný význam osady Eden, musíme si její vznik založit do správných dobových souvislostí. Podívejte se na moje starší články o Eubiotice a anglickém hnutí Zahradních měst – životní podmínky lidí na konci 19. století byly velmi špatné. Městské byty přelidněné a jen s malými hygienickými vymoženostmi – zapomeňte na záchod s koupelnou v každém bytě. Často jeden vodovodní kohoutek na patře – a to venku na pavlači a záchod také společný na pavlači pro celé patro. A to ještě v lepším případě. Úroveň stravy mizerná, vzdělání slabé, možnosti pro svobodné uplatnění se? What are you talking about? Čo vy si predstavujeťe pod takým slovom “svoboda”?…

A právě zakladatelé osady Eden se rozhodli ukázat, že žít se dá i jinak. I bydlet že se dá jinak. Byli to utopisté a snílkové v tom nejlepším slova smyslu. Rozhodli se jednat – ne jen snít. Rozhodli se a pustili se do díla. A to, co dokázali, to vidíme dnes všude kolem nás. Jen si to jaksi neuvědomujeme. Např. vymysleli laciné projekty rodinných domků s patřičným hygienickým zázemím. V praxi ukázali, že zdravý životní styl je prospěšný. Ukázali také, že se dá uživit “podnikáním v oblasti zdravé výživy”.

20140713_161807Vzato kolem a kolem oni byli skutečnými tvůrci myšlenky waldorfských škol. Protože alternativní prožitkový styl výuky spojený se slavením svátků v rytmu roku a s důrazem na ruční práce a umělecké aktivity poprvé zavedli v Německu do praxe právě oni. V Edenu také vznikly první podoby různých dětských hraček, které dnes považujeme za samozřejmost. Např. dětská stavebnice obsahující různobarevné pískovcové kvádříky – tedy něco co vzdáleně připomíná nám dnes tak důvěrně známe Lego.

Dodnes můžete také v Německu v obchodech se zdravou výživou vidět výrobky se značkou EDEN. Toto všechno je jejich dílo a jejich odkaz. Osada Eden již patří minulosti, z jejích původních obyvatel již téměř nikdo nežije. Ale jejich úsilí přineslo neuvěřitelně bohaté plody…

20140713_152923Odjížděl jsem tedy z Edenu s úplně jinými pocity než s jakými jsem se tam vydával. Osada Eden vlastně nezanikla – její duch žije dál v ekovesničkých, v mnoha stovkách alternativních škol po celém světe, potkáte ho v každé zdravé výživě a svým způsobem vlastně i v každé koupelně… 🙂