Tři studie provedené v nedávné době ukázaly, že ekovesničky – komunitní společenství snažící se spojit nízký ekologický dopad s novými sociálními strukturami – mohou být důležitou ukázkou toho jak můžeme snížit využití zdrojů a zároveň si zachovat vysokou kvalitu života. Tyto studie proběhly v Německu, USA a Skotsku. Zjistily, že ekovesničky dokázaly dramaticky snížit spotřebu zdrojů.

Ekovesnice Dyssekilde v Dánsku

Dyssekilde Ecovillage DenmarkPrvní byla studie z r. 2003 zkoumající emise CO2, provedená u německých komunit Univerzitou v Kastelu. Zkoumala komunity Sieben Linden a Niederkaufungen a zjistila, že emise na jednoho obyvatele dosahují úrovní 42% a 28% německého průměru. Komunita Sieben Linden byla obzvláště úspěšná díky systému vytápění a bydlení, kde dosáhla úrovní 10% a 6% německého průměru.

Následně dvě další studie zkoumaly ekologickou stopu Ekovesnice v Ithaca v severní části státu New York. Jednu provedla Cornell University, druhou Technologický institut v Massachusetts. Obě zjistily, že ekologická stopa komunity byla o více než 40% nižší než národní průměr.

Nedávno byla zveřejněna poslední studie, která zkoumala ekologickou stopu skotské komunity Findhorn. Zjistila, že obyvatelé komunity mají zhruba poloviční ekologickou stopu oproti národnímu průměru. Průměrně 2.71 hektarů na osobu, přičemž národní průměr Velké Británie je 5.4 ha. To je nejnižší ekologická stopa jaká byla kdy zjištěna. Findhornu se podařilo snížit ekologickou stopu především díky způsobu bydlení, topení a výroby potravin. Dosáhl zde hodnot 21,5% a 37% národního průměru.

Vzhledem k tomu, že v současnosti potřebujeme najít způsoby jak naší existencí méně zatěžovat životní prostředí aby se nenaplnily nejhorší scénáře globálního oteplování, tak jsou to nesmírně důležité výsledky. Ukazují nám strategie, které mohou být přinejmenším částečně použity i mimo ekovesničky, abychom zásadní měrou snížili spotřebu zdrojů bez toho abychom museli snížit naše životní standardy.

Existují tři důležité faktory, které především ovlivňují nízkou ekologickou stopu zkoumaných ekovesnic. První bychom mohli definovat jako komunitnost – jde o vysokou míru sdílení různých předmětů, strojů a zařízení v komunitě. Velké množství jídel je připravováno a konzumováno společně. Více než 300 lidí ve Findhornu jí ve dvou velkých jídelnách. Díky tomu dochází ve velkých kuchyních k velkým úsporám energie a potřebného zařízení oproti tomu, kdyby lidé používali vlastní malé kuchyně.

(pokračování)