Než se pustíme do konkrétních fakt týkajících se vytváření, rozvoje a udržování komunit, měli bychom se možná zamyslet nad otázkou proč vlastně v současnosti dochází k rozmachu komunit a ekovesnic. Proč se o ně lidé více zajímají?

Autorka knihy „Creating a Life Together“ – Diana Leafe Christian – k tomu píše:

„Věřím, že zažíváme multikulturní a přitom hluboce osobní fenomén – jako kdyby se přepnul nějaký vypínač současně v psychice tisíců lidí. Jsme si vědomi, že žijeme ve stále více rozdrobené, povrchní, zkorumpované, nákladné a jednoznačně nebezpečné společnosti. Děsí nás zbraně ve školách a darebáků na vysokých postech a dychtíme po životě, který by byl vřelejší, laskavější, plnější, méně nákladný a více propojený s ostatními.

Částečně je to způsobeno tím, že jsme tak nepřirozeně rozděleni. Trendem období po druhé světové válce byla rodina, budovaly se rodinné domy pro samostatné rodiny, rozrůstala se města a předměstí a cestování za prací nás odtrhlo od sítí mezilidských vztahů, které byly životně důležité ještě pro naše prarodiče. Také nás ochromují předstírané mezilidské vztahy v nekonečných televizních seriálech namísto toho abychom tyto vztahy prožívali sami se svým nejbližším okolím.“

Lidé začínají cítit, že život v komunitě by mohl být přesně tím, co potřebují. Vědecké výzkumy navíc ukazují, že lidé žijící obklopeni přáteli a příbuznými, jsou zdravější, než lidé žijící osaměle. Nejpatrnější je to u starých lidí. Život v komunitách je také prospěšnější pro planetu Zemi, protože umožňuje daleko lepší využití přírodních zdrojů.

A v souvislosti se současnou celosvětovou ekonomickou krizí vstupu do hry další faktor – malé, nezávislé a soběstačné komunity dokází nejlépe přežít výkyvy tržní ekonomiky.

Jenže toto vše je zatím jen samá teorie. Autorka zdůrazňuje, že svou knihu napsala právě proto, aby lidem pomohla převést teorii do praxe bez zbytečného opakováni chyb, se kterými obvykle komunity při svém vzniku potýkají.